Historie
Traduje se, že v místech, kde byla později vystavěna Hauswaldská kaple, docházelo k zázrakům. Informační tabule u kaple se zmiňuje například o dvou ženách, které byly překvapeny medvědem. Díky jejich modlitbám k Panence Marii prý medvěd zanechal loveckých choutek a odtáhl pryč. Důležitou roli u následné výstavby kaple měl prý i zdejší pramen, který dokázal léčit zrak (známe i od Dobré Vody, či snad Stožecké kaple).

Ať tak či onak, na místě přibývalo děkovných předmětů, až se představitelé z nedaleké obce Srní rozhodli na tomto místě postavit první kapličku (rok 1820). Ta byla zprvu dřevěná. Ale pro stále větší oblibu místa u poutníků, bylo v druhé polovině 19. století rozhodnuto, že vedle malé kapličky bude vystavěna kaple větší, tentokráte již plně zděná. Tato kaple byla vystavěna roku 1860 a přestavbou prošla v roce 1902.

Tato přestavba byla nutná, protože již po sedmi letech od prvního otevření musela být kaple díky neodborné výstavbě uzavřena. Peníze na opravu se našly až rok před zmiňovaným datem 1902. Stavbu zahájil stavební mistr Martin Marek z Prášil, dřevo na rekonstrukci věnoval kníže Josef Schwarzenberg.

V době, ve které se čekalo na rekonstrukci, využívali poutníci zbytků původní dřevěné kaple, která byla přes cestu. Zde zanechávali upomínkové předměty, svíce, růžence a obrázky.

V opravené kapli byla na oltář umístněna socha Panny Marie Lurdské, kterou dnes mohou lidé spatřit v kostele Nejsvětější trojice v Srní (na postranním oltáři). Vysvěcení, kterého se ujal vikář Dp. Himschrodt, proběhlo 8. srpna 1902. 7 dní nato byla uskutečněna první pouť ke kapli ve 20. století.

Je všeobecně známo, že pohraničí bylo v předválečné době osídleno převážně německy mluvící populací, která musela téměř bez vyjímek toto území po roce 1945 opustit. Z oblasti se postupně stávalo hraniční pásmo a stavby kapliček začaly chátrat. Na čem se nepodepsal zub času, dokonala demoliční četa Československé lidové armády, která kapli i s veškerou částí interiérního vybavení srovnala se zemí 14. září 1957 (na informační tabuli NPŠ je uváděn rok 1958)...

Návraty k hodnotám
Po změně politického režimu se pozvolna začal do pohraničí stěhovat běžný civilní život, ke kterému nedmyslitelně patří i duchovní stránka věci. Vzniklo Občanské sdružení Karel Klostermann - Spisovatel Šumavy, které iniciovalo obnovu dávného poutního místa, na které se v minulosti sjížděli poutníci až z daleké Itálie.

A nezůstalo jen u slov. Ve spolupráci se Správou Národního parku Šumava byly znovu přiznány základy všem třem stavením (nejmenší stavení má nejpatrnější původní ruiny do výše přes jeden metr a nachází se nad mladší zděnou kaplí - viz. fotografie), které se pod Kostelním vrchem (v němčině Hauswald) nacházela.

12. 8. 2006 bylo revitalzované místo předáno veřejnosti a tím bylo slavnostně nakročeno zpět k duchovním hodnotám, které k tomuto místu neodmyslitelně patřily po mnoho desítek let.

Zajímavosti a dodatky
Obnovené základy Hauswaldských kaplí není to jediné, nač se může návštěvník těšit. V prvé řadě je to Vchynicko - Tetovský kanál, který musí každý, kdo chce k místu dojít, překročit (přechod kanálu je upraven i pro tělesně postižené spoluobčany). Hauswaldská kaple je také součástí zážitkové trasy Okolo Kostelního vrchu.

Zapomenout nesmíme ani na již zmiňovaný nedaleký pramen. Ten je sveden v dřevěných korytech až ke kaplím a ochutnávka pramenité vody je téměř poutnickou povinností!

Tajemno
Mapa tajemných míst Šumavy říká, že místo, kde stávala Hauswaldské kaple je méně významným energetickým bodem, síla se schovává v prameni chutné vody a u křížku(???) je velmi silné místo, které zřejmě dříve sloužilo při praktikování kultů Země i Nebe.