Nebyl na Šumavě ten, kdo nenavštívil pramen Vltavy! Pokud jste u něj byli, jistě Vás zaujal text na informačních panelech NP, ve kterém se píše o dnes již dávno zbourané turistické chatě, která stála nedaleko tohoto místa. Díky váženému panu Mörtlovi si můžeme počíst něco z osudů tohoto stavení a to z osudů ne zrovna veselých.
„Nechci kritizovat, ale pro nás je to katastrofa, již jsme si nezasloužili. Nevím, budou-li mít z toho rozhodnutí, učiněného v Mnichově, prospěch vaše země, ale jistě nejsme poslední. Po nás budou postiženi jiní.“ Těmito slovy se československý ministr zahraničních věcí Kamil Krofta 30. září 1938 po půl jedné odpoledne obrátil na pozvané velvyslance Francie, V.Británie a Itálie. Francouz a Angličan zmateně zareagovali několika slovy, Ital mlčel. Tak nějak vypadal v pražském Černínském paláci poslední den měsíce, který ukončil dvacetileté odpočítávání existence suverénního středoevropského státu – Československé republiky.
V okolí Lipna a na Śumavě je nespočet míst, které návštěvníka doslova pohltí. Mezi ně bezesporu patří okolí Schwarzenberského plavebního kanálu, které nabízí jak dotek historie, tak i slovy nepopsatelnou přírodní krásu, která doslova objímá geniální dílo Josefa Rosenaura. Po pádu železné opony začala ožívat tradice a díky nadšencům z obou stran hranice patří kraj, který protíná plavební kanál, k hlavním lákadlům pro volné chvíle náštěvníků. Tímto článkem vzdáváme hold všem, kteří mají zásluhu na udržování tradic a ochraně zdejší přírody.